V průběhu září jsem zjišťoval situaci kolem ADSL v Kanadě a náhodně jsem vybral telekomunikační společnost Bell. Podle jejich webové prezentace zaplatíte za základní připojení 128/64 kb C$25. S výjimkou tohoto měsíčního paušálu a poplatkem za instalaci není již nic jiného účtováno. Připojení je datově i časově neomezené. Přestože se jedná o poměrně pomalé připojení, bylo dosud cenově bezkonkurenční. O to více mě překvapil následující obdržený dopis:
„Pro vasi informaci, mam ADSL konekci v Calgary, firma Telus (mistni telekom, kdysi statni), rychlost 1500/512 kbps, 24 hodin denne, cena C$40/mesic, pripojeni zdarma, ADSL modem + sitova karta zdarma (je soucasti mesicni platby). To co uvadite o Bell mi pripada drahe a pomale.
S pozdravy,Bohdan Lasak, Calgary, Alberta“
Skutečně, v porovnání s nabídkou od Bellu se jedná o nepoměrně výhodnější připojení. Neodolal jsem tedy a požádal výše uvedeného o podrobnější informace týkající se instalace a používání ADSL přípojky.
„Instalace je jednoducha. Ponevadz muj ADSL modem byl externi, musel jsem pouzit sitovou kartu. Jeji konfigurace spocivala v nastaveni parametru pod Network, kde se vyplni IP address, default gateway a subnet mask cisla, pote rovnez primary & secondary DNS. Vsechna cisla jsou na navodu dodanem firmou.
Pote se zapoji modem do telefonni zdirky, druhy konec se propoji sitovym kablem RJ-45 do sitove karty v pocitaci. Protoze tento system pouziva jednu telefonni linku, musi mit vsechny ostatni vyvody pro telefony v byte ci dome tzv. microfiltry, rovnez dodane firmou. Kazdy telefon v dome se vrazi do microfiltru, ten se da do telefonni zdirky a je to. To pak umozni byt na internet a zaroven prijimat na totez telefonni cislo normal hovory, faxy atd. Telefonni sit mesta na to musi byt vybavena a vzdalenost bytu/domu od nejblizsiho uzlu musi byt do cca 7 km (kvuli sile signalu).
Zkusenosti s provozem jsou dobre. Zalezi na provozu a kam na internet jdete. V ramci severni Ameriky je vse obvykle velmi rychle, kdyz jdu napr. pres seznam.cz na dalsi mista v Cechach, rychlost casto znacne poklesne.
Pri downloads mivam rychlosti v prumeru od 70 do 120 KBps, nejvyssi cca 170 KB, nejpomalejsi cca 20 KBps. Spolehlivost je prakticky 100 procentni, funguje to porad. Jednou byl ve meste vypadek proudu, pak to trvalo nekolik hodin, nez system znovu nabehl. To byl jediny pripad za vice nez 3 roky provozu.
Shrnuti: po pouzivani tohoto systemu se vam na pomalejsi system uz proste nebude chtit. V Calgary mohu upgradovat az na spojeni 7000/1000 kb/sec, to je asi za C$120/mesic.
Protoze mistni telefony jsou zahrnuty v mesicnim pausalu, tak zadne dalsi poplatky uz nejsou.Doufam, ze v Cechach padne monopol Telekomu co nejdrive a bude tam mozne instalovat tyto site. Pak se vas pocitac opravdu stava 'okenkem do sveta'.
S pozdravem, Bohdan Lasak, Calgary“
Zda takováto kanadská konektivita by byla laciná i za české platy, bude asi spousta lidí souhlasit. Bohužel u nás je dnes situace taková, že se stále připravují podmínky pro vznik skutečného konkurenčního prostředí v tomto odvětví telekomunikačního trhu.
Provádět cenová srovnání na vyspělých trzích, kterými bezesporu telekomunikační trhy v USA a Kanadě jsou není snadné. Konkurenční prostředí tam v boji o zákazníka nutí firmy k nejrůznějším promo akcím, výrazným slevám v závislosti na délce sjednávaného kontraktu a samozřejmě k pestré nabídce doprovodných služeb. Mnohdy totiž nemusí být nejdůležitější rychlost spojení, ale třeba statická IP adresa v základní nabídce, nebo diskový prostor na serveru poskytovatele, či třeba místní telefonní hovory zdarma. Jen pro srovnání, když ČTc obhajoval u svého někdejšího programu IOL Platinum vysoké ceny, také se odvolával na doprovodné služby. Kdo by si však pomýšlel na něco z výše uvedeného, byl by asi z nápadu našeho monopolního operátora mírně řečeno zklamán. Šlo totiž o tzv. optimalizovaný obsah, tedy o určitou množinu internetových stránek, za jejichž prohlížení uživatel nic neplatí.
Doufejme, ze se i u nás brzy dočkáme pozitivních změn a zase se kousek přiblížíme k tomu vytouženému „ADSL okénku do světa“.
Autor je spolupracovníkem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.
