Nápad s anketou sa zrodil približne pred mesiacom, teda v čase zakladania weblogu. Realizácia sa trochu oneskorila a nedostatok času spôsoboval natiahnutie príprav a zverejnenie odpovedí webdesignérov. Sám by som to však nikdy nedokázal a preto týmto ďakujem spoluautorovi Jozefovi Benkovi, ktorý na príprave ankety nesie veľké zásluhy.
Anketa sa skladá z piatich otázok zameraných na súčasnú situáciu XHTML a HTML, boje ich priaznivcov, konsorcia W3 a budúcnosť. Telo ankety spočíva v predloženej otázke a nasledujúcich odpovediach, pričom poradie odpovedajúcich bolo určené na základe hodu kockou ;-)Prejdime však rovno k stručnému predstaveniu odpovedajúcich.
Účastníci ankety:
Chamurappi
Niektorí ho nenávidia, druhí zase naopak. Tento babylonský vládca o sebe tvrdí: „Jsem webdesignér, webmaster i programátor v jedné osobě. Nemám rád lži, mýty, samoúčelná dogmata a zbytečné války.“ Na svojom webylone píše kritiku na slávne W3 konsorcium.
Miloslav „Plaváček“ Lešetický
Známy webdesignér, šéf webštúdia a duchovný otec projektu Moderní web. Na svojom blábolníku píše zaujímavé a vtipné články s pointou.
David Špinar
Verejnosti známy ako odborník na prístupnosť webových stránok, pracuje ako riaditeľ konzultačnej agentúry H1.cz a je autor knihy „Tvoříme přístupné webové stránky“.
Michal Slančík
Webdeignér, šéfredaktor internetového denníka inet.sk, je zodpovedný za Webhosting Inet a je aj jeho hlavným technickým poradcom. Sám je autorom mnohých odborných článkov.
Erik „Depi“ Gyepes
Na Slovensku určite známy bloger, ktorý sa zaujíma o najnovšie IT technológie, webdeveloping a webdesign. Je spoluatorom čoraz viac obľúbeného Weekendcastu.
Tomáš „XThom“ Gluchman
Webdesignér, programátor, blogér, redaktor a spoluzakladateľ Speedmetra. Venuje sa aj použiteľnosti a prístupnosti.
Vilém Málek
Šéfredaktor českého internetového magazínu Interval.cz.
Lukáš „Timy“ Havrlant
Webdesignér, znalec, expert a odborník na HTML a XHTML kód, pisateľ zaujímavého blogu a výherca (X)HTML a CSS testu.
Jozef „Jozob“ Benko
Webdesignér na voľnej nohe, známy svojimi názormi. Často sa venuje problematike HTML a XHTML a na svojom Prievane sa snaží písať kvalitné články.
Radek Hulán
Meno webdesignéra, ktoré pozná takmer každý, kto sa občas pozrie do vriacich diskusií. Je autor blogu s vysokou návštevnosťou a prevádzkuje spoločnosť F-ART AGENCY, s.r.o. (Na otázky odpovedal jedným odstavcom, ktorý nájdete na konci článku)
Anketa:
1.) Myslíte si, že reformulácia značkovacieho jazyka HTML do podoby dnes moderného XHTML bola nevyhnutná? Svoje tvrdenie zdôvodnite.
Chamurappi: Myslím si, že reformulace jazyka nutná nebyla, stačilo reformulovat samotnou specifikaci. Viz můj článek Špička ledovce. Existuje několik XML jazyků, které jsou na problematické XML syntaxi nezávislé. Mají svá jasná pravidla a málokdo se diví, že technicky vzato nepracují se správně sestavenými XML dokumenty. HTML také má svá jasná (a hezká) pravidla, tak proč by HTML parser nemohl nabízet stejné rozhraní a stejné API jako XML parser? Proč kvůli drobným syntaktickým změnám zahazovat veškerou fungující minulost?
Plaváček: Ano, byla. Za prvé – HTML je aplikací SGML, což je fakt, který se okecat nedá. S nástupem XML se ale vyskytla potřeba vkládat fragmenty XML do klasických dokumentů HTML (a naopak). Načež se objevily nepříjemné nekompatibility. SGML totiž obsahuje řadu značkovacích technik, které byly vkomponovány do HTML, ale už nejsou zahrnuty ve standardu XML (kupříkladu minimalizace tagů, neexistující omezení pro správně strukturované dokumenty, formát prázdných elementů a tak dále a tak podobně). Víme, že čtyřková verze HTML byla nakonec přeformulována na XHTML (jako aplikace XML). Nebyly přidány žádné nové tagy a dokonce ani funkce. Důležité ale je, že XML je v podstatě součástí SGML a může tak XHTML fungovat i s nástroji SGML a tím pádem také ve webových prohlížečích. Proto myslím, že nastoupená cesta byla správná a měla dát tvůrcům možnost naplno využít výhody XML při tvorbě webových prezentací. Že nedala není ani tak chyba W3C (z jehož dílny ostatně pochází i XML a nikdo proti tomu neprotestuje), je nejspíš způsobeno nedostatečnou podporou skutečného XHTML v nejrozšířenějším prohlížeči.
David Špinar: Popravdě řečeno, to opravdu nevím.
Michal Slančík: Myslím si, že to nebolo nevyhnutné, ale rozhodne to považujem za správny krok. XHTML vnímam ako vhodnú alternatívu k HTML, ktorá môže niektorým ľuďom viac vyhovovať. Avšak ani s jedným z týchto jazykov sa nedá rátať na večné časy a ďalší vývoj ukáže novú cestu, ktorou sa niektorí z nás nechajú strhnúť. Otázne je, či sa týmto vývojom nechajú strhnúť aj majoritné prehliadače.
Depi: Určite áno. HTML dávalo síce kóderom voľnosť, kedy mohli svoj kód písať „vlastným štýlom“ – veľké písmená v názvoch tagov, neuzavreté tagy a atď. Ale chýbal tu akýsi striktnejší štandard, čo by túto „slobodu“ zjednotil a určil pravidlá – XHTML. Práve tých pár jednoduchých pravidiel prispelo k zjednoteniu a možno aj naučeniu kóderov poriadku, resp. zásadovosti. Preto si myslím, že tento krok bol správnym a zmenil celkový pohľad vývojárov.
XThom: Nevyhnutnou zas až tak nebola, myslím tým hlavne to, že aj bez XHTML sa dá prežiť, avšak prinieslo to možno trochu viac zanietenia pre dodržiavanie pravidiel pri tvorbe webstránok a rozšírila sa aj tendencia čoraz viac vytvárať sémantické, prístupné a použiteľné webové stránky. Jedná sa napríklad o ukončovanie elementov značkami, prísnejšia štruktúra dokumentov, či propagácia beztabuľkového layoutu (i keď chybne asociovaná so samotným XHTML jazykom). Ak by sa takáto reforma integrovala napr. do verzie HTML 5, myslím, že by to nevadilo to „iksko“ by nám možno ani nechýbalo.
Vilém Málek: Ano, myslím si, že reformulace HTML do XHTML byla nevyhnutelná. HTML odvedlo svou práci, ale přerostlo své vlastní hranice. Jeho nejpodstatnějším nedostatkem je, podle mého názoru, absence kvalitních kontrolních mechanismů, které by lidem i strojům zaručily funkčnost, správnost a jednoznačnost. XML se ukázalo jako ideální nástroj pro zpracování dat a chceme-li WWW dále rozvíjet, snadná interoperabilita WWW s ostatními systémy je tou nejlepší cestou.
Lukáš Havrlant: Sám si nejsem jistý odpovědí.
Jozob: Priznám sa, zatiaľ si nemyslím vôbec nič, mám neutrálny postoj. Na jednej strane, určite sme potrebovali niečo ako XHTML. Niečo, čo by bolo rozšíriteľné a ľahko spracovateľné. No na druhej strane, otázka znie, či by sme to nedokázali aj s pôvodnou technológiou. Najbližší čas by mal odhaliť odpoveď na túto otázku (znie to tajne, ale sám dotyčný pochopí, o čo ide :o)).
2.) Aký máte názor na boje priaznivcov „starého“ HTML s priaznivcami „moderného“ XHTML? Sú opodstatnené?
Chamurappi: Většina příznivců HTML účastnících se těchto „bojů“ oběma jazykům více rozumí. Spíše než boj je to vzdělávací program pro XHTML-fanatiky. U ostatních kontroverzních kroků konsorcia bývají debaty o poznání méně vášnivé a více filosofické. Tady však jde velice často spíše o napravování neznalostí. Ani Plaváček po tolika letech praxe nevěděl, že v XHTML jsou naprosto stejné elementy jako v HTML, včetně prezentačních, že k žádné změně filosofie od vydání HTML 4 nedošlo.
Plaváček: Považuji je za kočkomyší válku, která nemá a nemůže mít jasného vítěze, stejně jako podobné vášnivé debaty o tom, co je lepší, jestli blondýnka či brunetka, okna nebo tučňák a podobné bitvy. Každý profesionální tvůrce má možnost volby a chce-li používat HTML, může. Stejně tak každý webdesigner pošilhávající pro výhodách XML může sáhnout po XHTML jako po standardu, dá-li bůh, dopředně kompatibilním. Osobně se těchto debat nezúčastňuji, protože mám své práce dost a budoucnost nakonec může jít úplně jiným směrem.
David Špinar: Pokud se tyto boje odehrávají v dogmatické rovině, která tvrdí, že jen jedna varianta je ta správná, pak zcela určitě nejsou. Na obou stranách se najdou dogmatici a zaslepenci, který ale chybí věcné a hlavně prakticky využitelné argumenty. Obě varianty jsou stejně dobré a záleží na vkusu, citu ale zvyku každého tvůrce webu, kterou si vybere. Já preferuji XHTML, ale nemám rozhodně potřebu kohokoliv evangelizovat. A totéž očekávám od někoho, kdo preferuje HTML.
Michal Slančík: Podľa mňa sú tieto boje neopodstatnené, lebo každá strana má v niečom pravdu a ich boj je rovnako nezmyselný ako diskusia o najlepšom prehliadači. Veď prakticky rovnaké výsledky sa dajú dosiahnuť v obidvoch jazykoch a záleží len na Vás, čo Vám viac vyhovuje. Kým sú tieto stránky prístupné a použiteľné, tak je všetko fajn a ja nemám dôvod daného autora haniť za voľbu značkovacieho jazyka!
Depi: Priznám sa, že tieto boje nijak zvlášť nesledujem, ale ak sa mám k tomu vyjadriť je to osobná vec každého, pre ktorú verziu sa rozhodne. Vzhľadom k postaveniu prehliadačov ešte HTML nemôžeme úplne zatracovať.
XThom: Nadviažem na predchádzajúcu odpoveď. Ak by bola vydaná nová verzia (revízia) HTML jazyka namiesto XHTML, možno by sa kóderi ani neboli rozdelili do takýchto dvoch táborov a HTML päťka by bola vnímaná len ako „moderná verzia“ stávajúcej štvorky.
Ja osobne som skôr zástancom XHTML, avšak dokument napísaný v „zastaralom“ HTML ma nerozhádže, pri kódovaní webstránky je dôležitejšie dodržať štandardy (a s tým súvisiacu sémantiku), a ešte dôležitejšie – prístupnosť a použiteľnosť, ktoré IMHO by mali mať najvyššiu prioritu pre dotyčného tvorcu. Myslím, že rozbroje typu „XHTML je hlúposť“, či „HTML je archaizmus najvyššieho stupňa“ pôsobia nanajvýš detinsky a nezainteresovane.
Vilém Málek: Jde o přechodnou módní záležitost – proč jinak by byly vedeny až v době, kdy se XHTML stalo běžnou součástí WWW? Vede je přitom hlasitá, ale naprosto okrajová skupinka webdesignérů, jejichž rozhled je omezen na stávající WWW prezentace, které jsou podle nich středobodem a podstatou webu. Lidé, kteří mají povědomí o pozadí informačních služeb a pracují na jejich propojení s webem, tento problém neřeší – XHTML je pro ně přednostní volbou.
Lukáš Havrlant: Obě strany se obvykle dozví několik nových věcí, není pravda, že by všechny diskuse byly stejné a že už bylo vše řečeno. Zdaleka nebylo ;-). Takže obecně beru tyto diskuse jako přínosné a zábavné.
Jozob: Tieto „boje“ možno nie sú opodstatnené, ale určite sú k niečomu prospešné. Sám som pri takýchto „bojoch“ získal mnoho vedomostí a hlavne chuť učiť sa. Podnietili ma nazrieť do špecifikácii a venovať sa príslušným technológiám do hĺbky. Nemyslím, že by bolo dobré, keby sa o téme HTML verzus XHTML nediskutovalo a keby všetci stáli na jednej strane. Práve vďaka diskusiám vzniká viac pohľadov na problém. Ako som už napísal, podstatné je, že účastníci diskusie sú nútení študovať problematiku.
3.) Čo si myslíte o centralizácii vývoja webu smerom ku konsorciu W3?
Chamurappi: Vliv konsorcia postupně opadá. Je příliš velké a příliš pomalé. Platí pravidlo, že jakmile prohlížeč získá zřetelný tržní podíl, začne si webové technologie přizpůsobovat, bez ohledu na W3C. Netscape, Microsoft, Mozilla, Opera — v tom jsou všichni stejní. I přesto, že shodně křičí „já ctím W3C“.
Plaváček: V květnu 1996 byla vydána verze HTML 3.2 (verze 3.0 se nikdy nedostala dál než k návrhu), o rok později pak byla vydána verze HTML 4.0. V lítých bojích zastánců HTML a XHTML se nikde neobjevuje skutečnost, že tyto dvě nejpopulárnější verze HTML uvedlo úspěšně na svět právě konsorcium W3C. A nikdo nebyl proti. Z hlediska své praxe vždy uvítám, budu-li mít k dispozici nějaký standard (a je mi jedno, kdo ho vytvoří a uvede v život), který mi zaručí funkčnost v nejrozšířenějších prohlížečích. Takže s opatrností dodávám – ano, myslím, že určitý druh centralizace je zde zcela na místě. I přesto, že jako profesionál mám k některým krokům konsorcia vážné výhrady, myslím, že snaží-li se posunout HTML někam dál, dělají dobrou práci.
David Špinar: Nevadí mi. Přijde mi to praktické, ale také rovněž nevyhnutelné. Zkušenost s mnoha technologiemi (javascript, java atp.) nás učí, že ten, kdo má vyšší tržní podíl, nemusí mít vždy patent na pravdu.
Michal Slančík: Podľa mňa je dobré, že existuje organizácia, ktorá sa snaží štandardizovať web, ale všetko má svoje hranice. A práve tie treba určiť. Štandardy sú však potrebné, ale ak je nejaký postup praktický, tak sa presadí aj bez štandardizácie. Ukážkovým príkladom sú napr. rôzne css hacky a tak podobne, ktoré napríklad riešia aj nedostatky prevedenia štandardov do praxe.
Depi: Centrálne systémy mne osobne nikdy nevoňali, ale v prípade webu by to možno nebolo až také zlé. Najmä by som to privítal zo strany Microsoftu, ktorý (bohužiaľ?) vo veľkej miere ovláda celý budúci vývoj.
XThom: Pokiaľ sa tomu venujú špičkoví odborníci, tak nie je problém. Nebolo by ale od veci, ak by sa na ďalšom vývoji podieľali aj profesionáli mimo W3C (ak to tak už nefunguje). Centralizácia v žiadnom prípade nie je negatívna, ak sa k tomu nepristupuje extrémisticky.
Vilém Málek: O centralizaci vývoje webu směrem ke konsorciu W3 si nic nemyslím, taková organizace neexistuje. Jsem rád, že vývoj webu je koordinován, protože si ještě dobře pamatuji zmatky z dob jeho počátků, jejichž důsledkem je, konec konců, i tato anketa (a zmatky v jiných oblastech, kde se ke standardizaci přistoupilo až poté, co se v praxi stala situace neudržitelnou). Jsem také rád, že tento vývoj koordinuje sdružení zainteresovaných subjektů v podobě W3C a nikoli, dejme tomu, organizace typu ISO – nerad bych platil stovky franků jen za to, abych si mohl přečíst nějakou normu, natož ji použít (k čemuž by mě ale vtipně nutil nějaký zákon nebo vyhláška, jak tomu u ISO standardů často bývá).
Lukáš Havrlant: Není dobré uznávat W3C jako absolutní autoritu a dogma o kterém se nediskutuje, jak už mi bylo naznačeno. Navíc ona centralizace směrem k W3C by brzy mohla s dokončením návrhu HTML5 dostat pořádnou ránu.
Jozob: Cítim potrebu určitej centralizácie. Spomeňme si na situáciu pred pár rokmi. Bol tu neporiadok a možno práve W3 konzorcium sa zaslúžilo aspoň o čiastočný poriadok. No pochybujem o mnohých krokoch tohto konzorcia. Takže organizáciu určite, ale racionálnu.
4.) Veríte, že budúcnosť webu spočíva v XHTML aj napriek tomu, že vďaka nedostatočnej podpore zo strany koncových zariadení je využitie takmer nemožné?
Chamurappi: Měl bych snad věřit, že budoucnost patří jazyku, který se za šest let své existence nedokázal prosadit? Tak naivní nejsem.
Plaváček: Tohle je otázka pro Sibylu a ne pro obyčejného webdesignera. Koncová zařízení byla vždy problémem, protože výrobci prohlížečů zcela logicky dávali přednost funkčnosti (stavíme weby pro lidi, že) před stoprocentním dodržováním jakýchsi standardů. Jak to vypadá, skutečnou brzdou pokroku je v tomto případě Microsoft a pokud ani v nové verzi svého prohlížeče nenapraví své zaspání a nebude podporovat XHTML (potažmo XML), může se stát, že XHTML skončí na smetišti internetových dějin a možná ho nahradí nějaký jiný formát. Kdo ví.
David Špinar: Tato otázka ale neférově implikuje premisu, že je XHTML posíláno s MIME typem „application/xml+xhtml“, což ovšem nemusí a téměř nikdo to tak také nedělá (konkrétně u XHTML 1.0). Pokud je XHTML stránka posílána s MIME typem „text/html“ a jsou dodržená pravidla zpětné kompatibility, nevidím zde žádný problém ze strany koncových zařízení. Pokud budete trvat na dogmatizmu a bude Vám zcela nepochopitelně vadit, že je Vaše stránka parsována jako HTML (pokud je vůbec tento argument platný, já o tom rovněž pochybuji), pak budete posílat MIME typ „application/xml+xhtml“ a s omezenou podporou koncových zařízení budete muset počítat.
Michal Slančík: XHTML vnímam ako medzistupeň, ktorý nás má pripraviť na využitie novších, resp. perspektívnejších technológií, ktoré z neho vychádzajú alebo majú podobné základy. Takýto medzistupeň Vám podáva pomocnú ruku a Vy si len doplníte už existujúce vedomosti alebo sa naučíte len rozdiely medzi nimi. Čo je rozhodne lepšie ako sa učiť od základov nový jazyk, ktorý sa nepodobá na nič s čím ste doteraz prišli do styku. Preto si myslím, že budúcnosť XHTML je rovnako neistá ako budúcnosť HTML, lebo vývoj nezastavíme.
Depi: Verím. Pravdupovediac si už veľmi nedokážem predstaviť krok späť. Budúcnosť to však asi bude veľmi ďaleká – vďaka IE.
XThom: Predpokladám, že to chce hlavne čas a ochotu vývojárov. Ak sa bude každým rokom radikálne meniť špecifikácia, tak to podľa mňa dobre nedopadne, pretože aktualizácia koncových zariadení (okrem prehliadačov) je samozrejme nákladná a to sa prenesie aj do ceny pre spotrebiteľa, ktorá môže byť následne aj značne neprístupná. Užívateľov takých webových čítačiek je omnoho menej, než užívateľov internetových prehliadačov a obrovským rozdielom medzi nimi je taktiež aj cena. Zaujímavo však vyzerá pracovná verzia XHTML 2 :)
Vilém Málek: Nevěřím. Využití XHTML je nejen možné, ale vcelku i bezproblémové, bez ohledu (nebo možná právě s ohledem) na stav současné implementace XHTML ve třech nejrozšířenějších desktopových prohlížečích. Ve fakta nelze věřit, fakta jsou na víře nezávislá.
Lukáš Havrlant: Před pár lety se říkalo, že za pár let pochopíme pravý význam XHTML. A kde nic tu nic.
Jozob: Keď si znovu čítam túto otázku, nie som si istý jej znením. Konzultoval som to s viacerými odborníkmi a nakoniec musím priznať, že je zaujatá. Keďže autorom otázky som v podstate ja, chcem sa touto cestou ospravedlniť. Ale je pekné sledovať, ako sa z nej všetci vykrútili. Koniec koncov, Chamurappimu určite sadla. Sám by som odpovedal len na prvú časť otázky. Myslím, že budúcnosť webu nespočíva ani v HTML ani v XHTML. Zvyšok otázky je zaujatý.
5.) Myslíte si, že by sa mohla zmeniť súčasná situácia týkajúca sa dokumentov XHTML, ak by Microsoft zahrnul do pripravovanej, siedmej verzie prehliadača Internet Explorer podporu MIME typu application/xml+xhtml?
Chamurappi: Situace by se změnila k horšímu: hrozilo by, že se ten MIME typ skutečně začne používat. Tresty za pochybení jsou příliš přísné a stejně jako u trestu smrti proti nim hraje riziko justičního omylu. K omylům by docházelo, neboť XML parsery Mozilly, Opery, Exploreru, ani W3C Validátoru nejsou dokonalé. Někdy dovolují, co by neměly, jindy hlásí fatální chyby tam, kde nejsou. Vytvořit XHTML dokument, který bude v jednom prohlížeči bezchybně běžet a ve druhém drasticky selže, je snadné.
Plaváček: Pokud nám vývojáři Microsoftu umožní naplno využívat výhod XML zapracováním jeho podpory, pak se z XHTML může stát velmi sympatický a mocný nástroj. Připomenu, že XML je ideální formát pro ukládání strukturovaného textu. Pokud budu moci využívat všech jeho výhod i při tvorbě webových aplikací, nebudu nic namítat a budu dnes a denně volat: Ať žije XHTML.
David Špinar: Jediná věc, která by se podle mého názoru změnila je to, že by pár „doslovistických“ tvůrců webů změnilo MIME typ z „text/html“ na „application/xml+xhtml“. Žádný praktický dopad by to sice nemělo, ale oni by alespoň mohli usínat s dobrým pocitem. :-)
Michal Slančík: Ťažko povedať, XHTML má veľa odporcov a strašne veľa ľudí o ňom ani len netuší. Ale osobne si myslím, že by to bol správny krok a určite by presadeniu XHTML pomohol. Ale v akej miere, to si vôbec netrúfam odhadnúť. V každom prípade XHTML je už teraz vo veľkej obľube a to i napriek tomu, že ho nepodporuje majoritný prehliadač. Možno je to tým, že časom si všetko nájde svoju cestu, ktorá síce nemusí byť ideálna, ale spĺňa svoj účel!
Depi: To veru posúdiť neviem. Myslieť si môžeme všeličo, my to veľmi neovplyvníme. Jedine, že by sme sa my všetci, alebo aspoň 70% všetkých vývojárov spojilo a bojkotovalo by IE, ten krok by však bol veľmi bolestivý a pre mnohých veľmi stratový. Takže môžeme len dúfať.
XThom: Ak je myslená integrácia podpory tohto MIME typu ako čiastková zmena, tak áno (dôležitejšie sú však zmeny v podpore niektorých HTML elementov, CSS vlastností a JavaScript metód). Ak by táto zmena mala byť najmarkantnejšou, tak určite nie.
Vilém Málek: Je naprosto jisté, že ke změně současné situace by takový krok vedl – jakýkoli krok povede ke změně současné situace, ať už tím máte na mysli cokoli ;-)
Lukáš Havrlant: Zajímalo by mě, jestli by obliba XHTML stoupla, kdyby vzrostla jeho podpora v prohlížečích. Uvidíme, kolik webmasterů touží po tom, aby namísto vykreslení stránky jim prohlížeč oznámil, že mají překřížené dva tagy. Od toho by tady měl být validátor, nikoli prohlížeč.
Jozob: Ak by Microsoft implementoval application/xhtml+xml už do IE 7, pravého XHTML by sme sa mohli dočkať v priebehu približne piatich rokov od vydania IE 7. Potom by mohlo XHTML v pokoji prežiť. Osobne by som však zvážil jeho používanie vzhľadom na konkrétny prípad. Bral by som do úvahy výhody XHTML ale určite by som dal do rozdielu aj nevýhody – striktné pravidla pri rozoberaní (smrť za oko, smrť za zub, ako hovorí Chamurappi) alebo nemožnosť priebežného vykresľovania. Ak by som mal teda možnosť používať pravé XHTML, záležalo by od konkrétnej situácie, či by som ho použil. No debata je zbytočná, Microsoft v IE 7 nezahrnie podporu application/xhtml+xml.
Odpoveď Radka Hulána
Používám zásadně XHTML, a to proto, že jsem srdcem „programátor“. HTML je omáčka, to nemá s programováním co dělat, XHTML má již k logice a „přesnosti“ mnohem blíže, a proto je používám a preferuji. Na XHTML se dají nasadit automatizované nástroje pro kontrolu, tedy cosi jako „debugger“, chcete-li validátor, což při vývoji rozsáhlejších projektů rozhodně pomáhá (ano, HTML se dá také „validovat“, ale kvůli své nejednoznačnosti záleží značně na kvalitě validátoru, není to přesná „norma“). XHTML má i další výhodu v tom, že se z něj snadno dělají odvozené formáty, jako je RSS, Atom, WAP a další, či XML exporty pro komunikaci s jinýmy weby. Podpora XHTML, byť zpracovávaného jako HTML, je v prohlížečích 100%, nevidím tedy jediný důvod proč používat HTML. To, že MSIE 6 není schopen XHTML nativně zpracovat je zcela irelevantní, výhody proč XHTML ano jsem vyjmenoval výše. MSIE má tak dobrý parser (bez ironie), že i „nevalidní HTML“, což je pro něj XHTML, zpracuje zcela korektně. A poněkud odlehčeně: radekhulan.cz/item/mam-rad-xhtml
Plaváček k svojim odpovediam ešte dodáva:
Nejsem teoretik, takže všechny mé odpovědi berte výhradně jako můj soukromý a osobní názor webdesignera, který se věnuje své profesi už deset let, začínal u HTML 3.2 a ladil svá díla pro tak exotické prohlížeče, jakými byla trojková verze Internet Exploreru nebo webdesignery proklínaný Netscape 4.
Na záver
Mali ste možnosť dozvedieť sa názory osobností českého a slovenského webdesignu. Všetkým odpovedajúcim veľmi pekne ďakujem za odpovede.
