Pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů WMS (Warehouse Management System), logistická etiketa s SSCC kódem (Serial Shipping Container Code) je běžným nástrojem dokonce pouze u 8 % firem. Větší penetraci průzkum zaznamenal pouze u technologie EDI (Electronic Data Interchange) pro elektronickou výměnu obchodních a logistických dokladů, konkrétně se jedná o 45 % firem. Naprostá většina zjištění průzkumu potvrdila, že potenciál pro nasazení speciálních systémů pro řízení skladů je jak v české, tak i slovenské logistice až nečekaně velký.
Pro získání představy o skladových potřebách a logistických procesech byla jedním ze zkoumaných parametrů výzkumu otázka určující rozsah skladovaného zboží. „Ukázalo se, že 60 % firem skladuje více než 1000 skladových položek a více než 500 položek skladuje 78 % firem. Logicky bychom u těchto firem předpokládali vybavenost pokročilými systémy pro řízení skladů či využití EDI komunikace s obchodními partnery. Ve skutečnosti je jejich vybavenost těmito technologiemi nízká,“ říká Petr Ondrášek, ředitel pro marketing a strategický rozvoj ze společnosti CCV Informační systémy.
Nesprávné chápání pojmů
Jedním z nečekaných zjištění výzkumu je i odhalení v praxi poměrně rozšířeného omylu. Řada dotazovaných logistiků totiž neví, co lze skutečně označovat jako systém pro řízení skladu – WMS. Na vině jsou však z velké části sami dodavatelé softwarů, kteří pod pojmem „řízení skladů“ nasazují v podstatě systémy pro skladovou evidenci s malou přidanou hodnotou pro optimalizaci skladových činností. V případě, že společnost, která plánuje zavést skladový software, nemá k dispozici systémového logistika, dochází mnohdy k záměně systému řízeného skladu (WMS) s adresným skladovým systémem, který je dnes již integrovanou součástí každého většího ERP systému. „Je třeba zdůraznit, že WMS je bez nadsázky inteligentní software, který řídí chod celého skladu, a to včetně evidence výkonnosti pracovníků skladu a optimalizace jejich práce nejen při příjmu a výdeji, ale také třeba při inventurách. V neposlední řadě rovněž vytváří podklady pro jejich hodnocení,“ doplňuje Petr Ondrášek .
Nedostatky v chápání úlohy WMS vysvětlují, proč na otázku, zda firma využívá systém pro řízení skladů, odpovědělo kladně takřka 70 % respondentů. Teprve následující dotazy odhalily, že se většina těchto respondentů mýlí. Na dotaz, zda je adresný systém skladování provázaný s podnikovým systémem, odpovědělo kladně už pouze 16 % respondentů. Schopnost skladového systému udělovat obsluze skladu prostřednictvím terminálů pokyny uvedlo již pouze 14 % firem, přičemž 12 % říká, že částečně. Velká většina respondentů odpověděla, že jejich systém slouží pouze k evidenci skladových operací. S tím koresponduje fakt, že jen necelá pětina firem má komplexní přehled v reálném čase s možností okamžité on-line inventury části nebo celého skladu za plynulého provozu.
Skutečný systém pro řízení skladů zatím stále spíše výjimkou
Kontrolními dotazy tak bylo ověřeno, že pouze 14 % dotazovaných firem skutečně využívá systém pro řízení skladů (WMS), u něhož například dochází k automatickému určování skladové adresy při skladových operacích, k optimalizaci operací podle priorit logistické strategie, k výběru nejstaršího zboží podle balení či váhy zboží a ke 100% fungování skladu i v nepřítomnosti vedoucího skladu. Systém pro optimalizaci dopravy TMS (Transport Management System) pak podle odpovědí využívá pouze 12 % firem.
Palety většinou bez etikety, ať již s tím či oním kódem
Většina firem (celkem 91,2 %) skladuje zboží alespoň částečně na paletách. Z nich pouze 29 % vybavuje takovou logistickou jednotku paletovým štítkem. Tam, kde je využíván, slouží zpravidla pro načtení do skladové evidence a často se omezuje jen na údaje o množství. Tento štítek ovšem neobsahuje standardní SSCC kód (Serial Shipping Container Code), který představuje osmnáctimístné číslo sloužící k identifikaci konkrétní logistické jednotky při manipulaci a průchodu zboží dodavatelským řetězcem. Logistickou etiketu s SSCC kódem využívá pouze 8 % firem, z toho 5 % u většiny svého sortimentu a 3 % u menší části sortimentu, kde je SSCC kód zpravidla zanesen do čárového kódu pro automatizované načtení palety bez nutnosti jejího rozbalení. To přináší například eliminaci chybovosti, rychlejší skladovou evidenci nebo také nákladově úspornější průchod zboží dodavatelským řetězcem a vyšší dosledovatelnost zboží. Ještě vyššího efektu je možné dosáhnout v kombinaci s elektronickým dodacím listem prostřednictvím EDI komunikace (Electronic Data Interchange). Tento fakt ukazuje na obrovský spící potenciál pro úsporu nákladů v SCM (Supply Chain Management).
Využití EDI pro elektronickou výměnu logistických dokladů rychle roste
Poměrně snadno dosažitelné využívání SSCC a EDI (Electronic Data Interchange) komunikace umožní jak usnadnění při vychystávání a dodávce zboží, tak i zrychlení při příjmu a naskladnění. Zjištěná fakta z výzkumu potvrzují, že využívání EDI zažívá akceleraci v penetraci technologie a logicky i v růstu využívaných EDI zpráv a avíz. Motivací je v současnosti ekonomická nejistota v maloobchodu, která vyžaduje efektivnější vzájemnou komunikaci a současně lepší dostupnost řešení EDI ze strany dodavatelů poskytujících novou generaci EDI 2.0 s modelem software formou služby (SaaS). V současné době hned 45 % společností využívá EDI komunikaci a dalších 8 % o jejím nasazení uvažuje. Rozdíly v oboru jsou ovšem zejména v tom, zda výrobce přímo dodává do moderních řetězců nebo pouze jednotkovému počtu partnerů z tradičního maloobchodu, který má využívání EDI teprve před sebou.
Průzkum odhalil i největší bolesti logistiků
Poměrně překvapivě označila nadpoloviční většina respondentů (63 %) na prvním místě problém s propojitelností jednotlivých IT systémů. Logistický manažer velice často zápasí s několika proprietárními systémy a různými rozhraními protistran. Příslušné firmě pak schází přehled a okamžitá dosledovatelnost zboží. Teprve na dalších místech se umístily na téměř stejné úrovni produktivita lidí ve skladu, reklamace a nárazovost poptávek. Tyto problémy umocňuje skutečnost, že pro 73 % českých firem představuje nezbytnou podmínku pro práci v jejich skladu zbožíznalství, což v praxi znamená velkou závislost na lidských zdrojích a mimo jiné velmi obtížně řešitelné nárazové vykrytí poptávek nekvalifikovanou pracovní silou. Naopak pouze 16 % firem nepodmiňuje pracovní poměr u svých zaměstnanců ve skladu znalostí zboží. Není překvapením, že tento výsledek se téměř kryje s odpověďmi na otázku, zda firma využívá skutečný systém řízeného skladu, který algoritmicky optimalizuje a řídí všechny skladové procesy prostřednictvím radiofrekvenčních nebo hlasových terminálů.
Zvýšit nedostatečnou kapacitu skladů lze i bez navyšování nákladů
Průzkum přinesl rovněž poměrně zásadní zjištění, že každá čtvrtá firma na českém a slovenském trhu předpovídá v oblasti logistiky kapacitní problém. Řešení nedostatku skladovacích prostor však nemusí být nutně spojeno se stavbou nových skladových prostor. „Z našich zkušeností vyplývá, že se firmy v první řadě snaží využít efektivnějších skladových technologií počínaje aplikací regálových systémů a konče automatizací skladových procesů nebo nasazením pokročilého systému pro řízení skladů (WMS), čímž lze ušetřit okolo 20% skladového prostoru a přitom nasazení systému zaplatit z úspor nově nastavených řízených procesů nákupu, skladu a expedice,“ uzavírá Petr Ondrášek.
