(ďakujeme našim kolegom z Internetu pro všechny v Českej republike za možnosť uverejnenia tohto článku na Inet.sk)
ADSL pouze pro někoho, dočkají se paušálního Dial-upu méně nároční uživatelé?
Jak už jsem uvedl v úvodu článku, dostal se paušální Dial-up v souvislosti s událostmi posledních dní trochu na druhou kolej. Z údajů které máme k dispozici však jasně vyplývá, že ještě několik let nepředstihne počet ADSL uživatelů ty klasické Dial-upové zákazníky. Podle představitelů ČTc se položka Internet vyskytuje na celkem 650 tisících účtech za telefon, z toho 150 tisíc připadá na službu ISDN, půl milionu připadá na klasické vytáčené připojení (Dial-up) a pouze zhruba 30 tisíc zákazníků má účet vyšší než 1 tisíc korun měsíčně. Z uvedených čísel jasně vyplývá, že i za předpokladu vyplnění ambiciózního plánu ČTc o počtu 80 tisíc zákazníků v tomto roce, zůstane u nás ještě mnoho uživatelů zejména v menších městech kterým ADSL služba zůstane nedostupná a budou odkázaní na klasické Dial-up připojení. Vyřešením tohoto problému se již několik měsíců zabývá Internetové Fórum, které mělo za úkol vytvořit několik nových modelů Dial-up Internetu a mezi nimi také modely umožňující paušální připojení k Internetu. Zástupci uživatelů navrhli hned několik modelů paušálního Internetu, ze strany Českého Telecomu však dochází k neustálému oddalování řešení paušálních modelů.
Řešením by mohl být i model paušálního Internetu FRIACO, který hned na počátečním jednání navrhli alternativní operátoři. Český Telecom však v posledních dnech používá trochu zmatenou argumentaci. Na jedné straně totiž tvrdí, že by došlo k přetížení jeho sítě velkým počtem trvale připojených zákazníků (v Rakousku k tomuto jevu skutečně došlo) na druhou stranu by byl ochoten zainvestovat do posílení stávající sítě v případě, že by se mu tato investice vrátila, což je opravdu pochopitelné. Nepochopitelný je však pro mě fakt, že se ČTc na jedné straně bojí velkého náporu zájemců o paušál, na straně druhé se ptá, jestli se najde dostatečný počet uživatelů, kvůli kterým by se vyplatilo paušální Dial-up Internet zavádět. Pro technicky zdatnější uživatele musím připomenout, že jsme navrhli také řešení předpokládaného přetížení úspěšně používané v několika státech (pouze Amerika vyřešila problém se zahlcením velkými investicemi do stávající sítě) a to je přerušování internetového spojení po 2-4 hodinách. Toto řešení by zároveň umožnilo konkurenci mezi jednotlivými operátory, kteří by mohli zákazníkovi nadbíhat buď nízkou cenou a kratším intervalem pro přerušení spojení nebo déle trvajícím souvislým spojením samozřejmě za menší příplatek. Takto nastavený model by umožňoval zákazníkovi připojení k Internetu v kteroukoliv denní nebo noční dobu a toto připojení by mu nebylo účtováno po minutách jako doposud.
Vypracuje ČTÚ analýzu cen služby ADSL a jaké to může mít důsledky?
Hned druhý den po tiskové konferenci ČTc na téma ADSL a po neutichajících protestech ohledně cen ADSL (podotýkám nejen ze strany ZUI ,svoje srovnání vydala také ČTK)
se pan ministr rozhodl požádat Český telekomunikační úřad o srovnání cen za tuto službu u nás a ve světe a ukončit tak dlouhotrvající spor mezi uživateli a Českým Telecomem, který naopak tvrdí, že jeho ceny jsou dokonce nižší než je průměr EU. Informoval jsem se tedy přímo na ČTÚ u ředitelky odboru ekonomické regulace paní Miluše Ševerové, jestli se nejedná ze strany pana ministra pouze o hezké gesto, které nemá pro zákazníky žádný praktický význam. Paní ředitelka mě ubezpečila, že na monitorování cen usilovně pracují a v případě zjištění, že jsme skutečně několikrát dražší než běžné ceny v Evropě, je ČTÚ skutečně připraven zařadit koncovou cenu ADSL do regulace. Doufejme tedy, že pracovníci ČTÚ využijí všechny možnost, jak získat hodnověrné informace o cenách v Evropě i to i takové které nejsou obyčejnému uživateli Internetu dostupné. ČTÚ si totiž může kromě klasického vyhledání cen na stránkách jednotlivých operátorů vyžádat i informace od partnerských regulátorů v jednotlivých zemích a rovněž může využít placených studií Point-Topicu, Oftelu, OECD, kde jsou jednotliví národní operátoři rozebráni opravdu důsledně.
Nedá mi, abych se ještě nevyjádřil k prohlášení ČTc, že naše ceny jsou plně srovnatelné s průměrem EU a že je nutno brát v potaz i skutečnost, že se tato služba u nás teprve zavádí.
Můj osobní názor je, že ČTc měl dost času na to, aby odpozoroval marketingové tahy v státech EU a vyvaroval se chyb, kterých se dopustili ti, co před několika lety začínali. Pravdivost argumentu, že ceny napraví konkurence si budete moci v následujících měsících ověřit sami – už dnes je vidět jak zanedbatelný je rozdíl mezi cenami jednotlivých alternativních operátorů a nic podstatného se nezmění do doby, než ČTc připraví novou velkoobchodní nabídku ( někdy začátkem roku 2004). Také se stoupající rychlostí při zachování ceny to bude zřejmě zajímavé. V současné době je nejlevnější nabídka u nás 192/64Kb/s za zhruba 1600 Kč, přičemž za stejnou cenu si dopřávají zákazníci v Německu rychlosti 768/128Kb/s. O kolik a jak často by musel ČTc navýšit rychlost, aby český uživatel dostával za stejné peníze stejně kvalitní službu? Bude to za rok, za dva nebo za 5 let? Poslední důležitá věc je, jak ceny všech variant nejen té nejlevnější a použitá agregace souvisí z rozvojem této služby. Ve všech státech světa je nejpomalejší a zároveň nejlacinější varianta určená průměrnému uživateli Internetu. U nás je však varianta 512/128 kb/s natolik finančně nedostupná pro domácnosti, že se všichni obáváme, že variantu 192/64 si objednají nejnáročnější uživatelé Internetu a to v kombinaci s agregací 1:50 skutečně může přinést určité potíže. Každopádně těmito slovy nechci nijak odrazovat potenciální zájemce o službu ADSL a pro domácnost, u které překročí měsíční účet částku 1500 Kč je asi volba jasná.
Jestliže vezme ČTÚ tento produkt do regulace, mělo by se Ministerstvo Informatiky snažit, aby existovala určitá nabídka, která by zaručila shodný přístup k informacím, jako mají západní státy, ať nám už dále neutíkají. Musela by být asi ochuzená o určité vlastnosti a tak by to byla např. linka 128/64, s limitem 1000 MB, neveřejnou IP, overbookingem 1:50, ale za koncovou cenu třeba 500 Kč (plus poplatek za telefonní linku). To by stačilo velké části obyvatelstva na sebevzdělání a zvyšování své internetové gramotnosti, a přitom by tu byl stále velký prostor pro další služby s přidanou hodnotou.
Zvláštní poděkování za poskytnutí materiálů uvedených v článku patří panu Jiřímu Peterkovi.
