Důvodem bylo řešení současné problematické situace ve vytáčeném připojení k Internetu. Výsledky jednání byly zveřejněny v tiskových prohlášeních a na mnoha místech Internetu. Jak sami víte, jazyk tiskových zpráv ve většině případů sděluje skutečnosti takovou formou, která normálnímu člověku připadá, jako by nic sdělováno nebylo. Mnohem zajímavější věcí jsou proto právě osobní postřehy a pocity.
Zástupci ČTc přišli na jednání perfektně připraveni, každý účastník dostal dva několikastránkové dokumenty, ve kterých byly popsány nové koncepty ČTc pro dial-up Internet. Po úvodním slovu předsedy ČTÚ p.Stádníka promluvil generální ředitel ČTc p.Klíma, který přítomným tlumočil svoji lítost nad zmrazením služby Internet Plus, což prý ČTc trochu působí problém, nicméně rozhodnutí ČTÚ respektuje a je připraven postupovat dál směrem k dalšímu rozvoji vytáčeného Internetu. Dále p.Klíma stručně představil návrhy ČTc pro vytáčený Internet, jejichž charakteristiku bych zde nechtěl opakovaně popisovat, protože byly popsány např.zde. Po něm vystoupil další člověk z ČTc - p.Jiroušek, jehož úkolem byla konkretizace jednotlivých návrhů. Zde už se objevují první věci, které mě docela zarazily. Jelikož byli na fóru přítomni především odborníci, myslím si, že sáhodlouhé vysvětlování různých přístupů k Internetu (dial-up, pevná linka, mobil atd.), nebylo až tak důležité. Nyní následuje perlička, ve které p.Jiroušek vyzdvihl ČTc za zavedení tarifu Internet 99 a Internet 2000, čímž přispěl k rozvoji Internetu v ČR. Kdo to pamatuje, jistě ví, že bez mohutných protestů by ČTc účtoval přístup k Internetu přes dial-up za cenu místních hovorů snad až dodnes. Další bomba přišla v podobě grafu OECD prezentující cenu za 20 hodin vytáčeného přístupu v době mimo špičku a ve kterém je ČR třetí nejlevnější zemí v rámci OECD. To už nás trochu nazdvihlo, takže jsme začali polohlasně reptat. Během přestávky k nám p.Jiroušek přišel s dalším fasciklem grafů vypracovaným institucí Oftel (bristká obdoba ČTÚ), který měl potvrdit tu fantasticky nízkou cenu českého Internetu. Nejdříve mne napadlo argumentovat tím, že graf je postavený na dolarových přepočtech národních měn nerespektujících kupní sílu, což by pořadí trochu zamíchalo v neprospěch ČR, jaké však bylo překvapení, když kolega nalistoval ve fasciklu další stránky, kde byly uvedeny ceny za vytáčený přístup za 50, 100 a za 150 hodin a světe div se, ceny některých zemí byly stejné jako v případě 20 hodin. Hádáte dobře, v těchto zemích se dopracovali k tzv.paušálním platbám, což znamená, že pokud zaplatím v ČR za 20 hodinový přístup mimo špičku něco přes tři sta korun, je to naprosto něco jiného, než když zaplatím jinde částku řekněme dvakrát vyšší, ale můžu na Internetu viset celý měsíc od rána do večera. Na takový graf asi v ČTc nenašli dostatečně velikou plachtu papíru a proto argumentovali pouze 20 hodinovým srovnáním.
Za alternativní operátory/poskytovatele Internetu promluvil p.Řezníček, který na začátku svého projevu pronesl nenápadnou narážku na předchozí sebechválu ČTc v souvislosti s tarifem Internet 99 v tom smyslu, že historii píší vítězové. Dále prezentoval návrh alternativních operátorů/poskytovatelů Internetu, o kterých podrobně píše tento článek. Mně samotného na první pohled zaujala nejen podoba návrhu, který byl podán na časové ose zahrnující tento a příští rok, ale hlavně přítomnost ADSL připojení, přestože mělo být jednání výhradně věnováno dial-upu. Ve svém materiálu alternativci očekávají velkoobchodní nabídku na služby ADSL o ČTc ještě do konce tohoto roku, přičemž během první poloviny roku příštího by mělo dojít ke zpřístupnění místních smyček pro xDSL s tím, že alternativci sami budou schopni nabízet širokou variantu vlastních služeb na bázi xDSL. Teď jen doufejme, aby nezůstalo pouze u zbožných přání.
V následné diskusi se řešila nepřijatelnost tarifu Internet Plus pro alternativce a ISP, neboť by mohlo docházet k jejich znevýhodnění s ohledem na křížové financování ČTc a jeho divize IOL. Ze strany ČTc byla neustále zpochybňována současná koncepce „Internetu zdarma“, na což jsme reagovali tím, že neznáme žádného psychicky zdravého člověka, který by si myslel, že se na Internet přistupuje v současné době přes dial-up zadarmo.
Vyvrcholením celého setkání byla však diskuse, která se odehrála po skončení jednání za dveřmi zasedací místnosti, kde jsme se generálního ředitele ČTc zeptali na současnou sabotáž ADSL ze strany ČTc. Za postojem ČTc asi není přebytek ISDN terminálových adaptérů, což bylo za příčinu několikrát označováno. Technologie ISDN není sama o sobě zastaralá a překonaná a hlavně není jejím primárním účelem poskytovat stálý přístup k Internetu. V základní nabídce ISDN od ČTc dostanete 2 digitální linky se čtyřmi čísly, což není např.pro firmy, které chtějí dvě čísla využít pro 2 nezávislé telefony a další dvě zbývající čísla třeba pro fax a pro záznamník nabídka k zahození. Jednou z příčin, kterou p.Klíma nepotvrdil, ale ani nepopřel, je spíše značné množství pevných linek, za které ČTc ve variantě např.64Kb inkasuje něco mezi šesti a sedmi tisíci korun měsíčně a které by v případě ADSL za normální cenu byly kvapně rušeny. Další příčinou je obyčejný strach ČTc z neúspěchu obchodního modelu ADSL, sám p.Klíma řekl, že to ještě nemají spočítané a že tu ČTc není od toho, aby dotoval připojení k Internetu. Na materiály, ve kterých jsme mu ukázali ceny a podmínky ADSL ve světě spolu s raketovým nástupem ADSL v Německu, kde byly příjmy za ADSL v době jeho zavádění v roce 2000 mnohonásobně vyšší než příjmy za ISDN za stejné časové období jeho startu v roce1991, jen nevěřícně pokyvoval hlavou. Nicméně přiznal, že ČTc ADSL zavede (neřekl kdy) a že technickému pokroku se ani oni nemohou bránit. Co se týče názoru p.Stádníka z ČTÚ, který diskusi bedlivě poslouchal, zdálo se nám, že je ADSL i díky našim argumentům zcela určitě nakloněn. Pár slov bylo věnováno ceně paušálu za běžný dial-up, pokud by vznikl. Čísla, která padala, se pohybovala kolem osmi set až tisíce korun měsíčně, otázkou je však jejich reálnost v případě, kdy by tady bylo ADSL dejme tomu do tisíce pěti set korun.
Závěrem musím tedy konstatovat, že jednání nepřineslo žádné konkrétní výsledky, kromě toho, že byly ustanoveny 2 pracovní skupiny, které by měly problém řešit. Podle připravenosti koncepce a struktury obou skupin jsem měl dojem, že ČTÚ již předem nevěřil tomu, že na jednání dojde k zázraku, takže si s předstihem připravil takovéto řešení. V řídícím výboru společném pro obě skupiny bude i zástupce na začátku uvedených sdružení, který by měl reprezentovat požadavky uživatelů. Jedním z pozitiv je relativně rychlý start činnosti pracovních skupin, jejichž první jednání se koná již 1.11.2002. Neztrácejme tedy naději a doufejme, že se všechny zainteresované skupiny shodnou na řešení, která budou přínosem i pro běžného uživatele Internetu, za kterého chceme i nadále bojovat. Pokroku se nelze bránit donekonečna, ani když jste tak veliká firma jako…
Václav Rada
